Zadokolesové vlečné parníky | |||
"Libeň", "Trója" a "Smíchov" | |||
V září, roku 1913 zakoupily "Remorkáže na Vltavě a Labi, s r.o." tři stejné zadokolesové parníky | |||
od drážďanské plavební společnosti "VEG" - Vereinigte Elbschiffahrtsgesellschaft AG, Dresden, | |||
která je provozovala na řece Odře. Jejich původní označení bylo "Havel - Spree I, Havel - Spree II | |||
a Havel - Spree III". Parníky postavila loděnice "Caesar Wollheim, Abt. Werft, Bresslau - Cosel | |||
roku 1902. Byly to tři sesterské lodě, které se nelišily provedením a výkonem parního stroje. | |||
U remorkáží byly tyto parníky přejmenovány na "Vulkán, Roland a Herkules. Později dostaly | |||
označení "RŽ 12", "RŽ 13" a "RŽ 14". Od roku 1949 byly přejmenovány na" Troja" , "Libeň" a | |||
"Smíchov". | |||
Základní údaje: L= 47 m, 20 m, B = 6,25 m a výkonu parního stroje 320 PS. Parní stroj těchto tří | |||
parníků byl šikmo ležatý, tříválcový, se dvěma válci v tandemu s Joyovým rozvodem. Kotel byl | |||
jeden dvouplamencový o výhřevné ploše 88,85 m2 o 13,5 atm. Se svým nízkým výkonem | |||
parních strojů, patřily mezi nejslabší. Jejich maximální zatížení v úseku Hamburk - Magdeburg | |||
bylo 2500 tun čistého nákladu, Magdeburk - Drážďany 1750 tun. Z Drážďan do Děčína 1500 tun a | |||
z Děčína do Ústí nad Labem již jen 1400 tun čistého nákladu. | |||
Všechny tři parníky měly následující uspořádání: Přední kolisní prostor, kajuty dvou topičů, | |||
kotelna, uhelný bunkr, sklad, kajuty kapitána, kajuty dvou lodníků. Následovala kuchyň, WC. | |||
Dále byly kajuty strojníka a kormidelníka.Strojovna s parním strojem byla na samé zádi. Zadní | |||
kolisní prostor byl jen ve střední části dna. | |||
Podle katalogu historických plavidel ČSPL, a.s. - XXXIII. část upravil a přepsal Pavel Křesťan |