Bočnokolesový vlečný remorkér "Dukla",
 
stejně tak jako její sesterská loď "Sokolovo", budila "Dukla" za všech situací úctu a obdiv. Pohled na
moderní vlečný remorkér byl ojedinělý a neopakovatelný. Abych se nestal předmětem negativní kritiky, 
pro mé omezené znalosti těchto lodí, netroufám se pouštět do příliš podrobného popisu. Osobně jsem 
  nikdy nebyl členem jejich posádek a na jejich kapitány jsem se díval s obdivem a plaveckou úctou,
  která v této dnes již vzdálené době byla samozřejmostí. Samozřejmostí ke všem starším kolegům!
  Z hlediska jejich vybavenosti patřila Dukla i Sokolovo k moderně vybaveným plavidlům, poskytujícím
  svým posádkám maximální pohodlí. V příloze naleznete několik fotografií a článek z německých novin.  
  Autor článku popisuje velmi čtivým způsobem uvolňování BKMR Dukla v Magdeburku. Při plavbě po 
  proudu bez závěsu, došlo těsně nad mostem Herrenkrug k poruše kormidelního systému Vard - Leonard 
  a neřiditelná Dukla nalehla ve své délce na mostní pilíř a dno řeky u levého břehu. Ani společná síla 
  téměř deseti lodí nestačila překonat sílu řeky. Vrátit Duklu tam, odkud se bez svého přičinění dostala,
  se podařilo až sovětským vojákům s vyprošťovacími tanky.
   
  Inv. číslo:                               63204
  rok stavby:                               1953
  loděnice:                                 Praha
   
  1. Technická data:
  délka tělesa:                            L :  64,18 m
  šířka tělesa:                             B :   8,01 m
  boční výše uprostřed:               H :   2,69 m
  střední ponor prázdné lodi:        neuvedeno
   
  2. Technicko provozní data:                                                3. Hlavní stroj :
  maximální délka:                Lmax :  68,52 m                             výkon ks        :              750
  maximální šířka:                 Bmax :  16,95 m                            otáčky :                         500 / minutu
  nejvyšší pevný bod:            Hfix :      5,10 m                            max. zásoba paliva :       144 732 litrů
  maximální ponor:                Tmax :    1,42 m                           spotřeba na 1 provozní hodinu :  117,7 litru
  maximální ponor prázdné lodi:            0,92 m
  váha prázdné lodi:                            285 tun
   
  4. Stručný popis:
  Ocelové lodní těleso, nýtované. Trup rozdělen 9 vodotěsnými přepážkami. Kormidelní zařízení 
  elektrické, systém Ward-Leonard. Drenážní čerpadla - pístová čerpadla hlavních motorů.
  Přívěsný benzinový motorek HB 125 do člunku.
   
  5 Palubní zařízení:
  Příď: 4 kotvy čtyřramenné, 400,120, 2x 300 kg, 1 kotva Hall: 500 kg, kotevní naviják s ořechy pro
  2 kotevní a jeden výprostný řetěz a 2 postranní cívky pro vyvazovací lana. Pohon ruční i elektrický
  Záď:  2 jednoduché kotevní, elektrické i ruční navijáky, jedna čtyřramenná kotva 350 kg, hledací 
  kotva 15 kg. Vlečné zařízení na přídi se sestává z 2 vlečných brzd s navijákem. Na zádi vlečná 
  s navijákem. Obě zařízení na ruční i elektrický pohon. Pomocné drenážní zařízení - přenosné,
  dvojité membránové čerpadlo.
   
  6. Strojní zařízení:
  2 hlavní motory Škoda 6 L 275
  pravý motor č. 23062, r.v. 1955, levý motor č. 230063, r.v. 1958
  Pomocný diesel: Škoda 3 S 110 č. 12143, K4 ks, 1500 ot./min.
  Pomocný diesel Slavia, č. 37239, 18 kw, 1000 ot.
   
  7. Ekonomické údaje:
  Pořizovací hodnota:                                     5 063 409,- korun československých
  Roční odpis:                      3,80 %                  192 410,- dtto
  Zůstatková hodnota k 31.12.1962:                 375 983,-   korun československých 
 
 
  Poznámka: podle přehledu plavidel platném ke dni 31.12.1962 upravil a přepsal Pavel Křesťan 
 

          

   

                

Havárie na Labi,
aneb nasednutí "in der Buhne"*, tak jak to viděl a cítil autor německého deníku
Redaktor německého článku hned ve své první větě si nejenom umě zavtipkoval ale i zarýmoval. 
Každopádně kapitánovi Dukly každá rada drahá byla, když mu v těsné blízkosti mostu selhalo 
kormidlo a neovladatelný remorkér, pro který redaktor použil německý výraz "Elbpott", česky
"labský hrnec", se s rychlostí proudu 3,2 metry za vteřinu, oklopil mezi břehem a pilířem mostu 
 Herrenkrugbrücke.Plavidlo ve své délce uzavřelo a zablokovalo jediné průjezdní pole pro tucet DDR
 a ČSSR nákladních lodí, které měly namířeny po proudu i proti proudu řeky. Ani šest remorkérů 
o celkovém výkonu 3000 koní spojených jedním lanem, s cílem vrátit Duklu do plavební dráhy,
nestačilo. Byl to sám Neptun držící železným stiskem Duklu za její kýl, i když ve skutečnosti loď 
byla nasedlá na oblázkově písčíté dno řeky? To jsou okamžiky, o kterých labští plavci říkají: To se 
nám nestane, zvlášť na podzim, který je  časem lodních žní na vlnách mezi Hamburkem,  
Magdeburkem, Drážďany a Ústím.
Když plavecká nouze byla největší, přišla pomoc v podobě dvou vyprošťovacích tanků. Telefonická
žádost místní sovětské vojenské jednotce stačila, aby k místu nehody vyslala pásová, vyprošťovací
vozidla. Těm se téměř pouhým obratem ruky podařilo vrátit Duklu zpět do hluboké vody. Na otázku
zvědavého, přihlížejícího pozorovatele, ptal se jaký výkon mají vyprošťovací tanky, odpověděli 
vojáci se smíchem: "Mají tolik, kolik jsme potřebovali." 
V závěru článku spekuluje autor dále: Kapitán Dukly - Komárek - od dnešního dne zcela určitě 
pokaždé, když se bude k tomuto místu své nehody blížit, pravidelně třikrát plivne do vody. Nebo to 
bylo tak, že místo vpřed bylo odpluto vzad? V nejhorším případě to mohlo být i tak, že kapitán  
vyplul mezi dvanáctou a jednou hodinou? To však Neptun labskému kapitánovi nikdy neodpustí.
Článek z německých novin, které o nehodě na sklonku léta v roce 1965 informovali své čtenáře, 
volně přeložil Pavel Křesťan
* Buhne - německý výraz pro příčný regulační říční výhon