29.12.2025 uváděla německá rozhlasová stanice MDR zajímavý rozhovor s p. Hansem Bärthelem, ředitelem Spolkové správy pro vodní hospodářství a lodní dopravu v Magdeburgu, který je zároveň vedoucím zemské pracovní skupiny, která připravuje celkový koncept Labe na období do r. 2050

Rozhovor vedl redaktor Cezary Bazydlo/MDR

( rozhovor jsem si nahrál a pro info předkládám jeho překlad)

Má Labe potenciál stát se mezinárodně významnou vodní cestou jako Rýn? Koneckonců Labe je jediný přístup České republiky k oceánům světa...

Labe se nikdy nestane "vodní dálnicí". To je také způsobeno přírodními podmínkami. Rýn má své prameny v Alpách, kde se nachází mnoho ledovců, které se v létě rozpouštějí a zásobují řeku dostatečným množstvím vody. Povodí Labe postrádá tak vysoké hory, a proto existují fáze nízkých průtoků, kdy lodní doprava funguje jen omezeně nebo je tok Labe zcela nesplavný od Ústí nad Labem na české straně až téměř po Riesu. Přesto je na Labi stále prostor pro zlepšení, my se nyní zabýváme možnostmi jak zajistit spolehlivé plavební podmínky i v době nízké vody.

Proč je to tak důležité?

Protože pak můžete lépe plánovat svou činnost. Lodní, přístavní a logistické společnosti dnes fungují podle čistě tržních principů. Aby vydělaly peníze, musí vytvářet podmínky i pro přepravy při nízkých ponorech. A k tomu musí mít jistotu, že dokážete něco přepravit z bodu A do bodu B a zda to můžete naložit a vyložit v přístavu. Pak již můžete použít železnici nebo silnici.

Jaká je momentálně situace?

Na Labi již probíhá mnoho speciálních transportů (tzv. projektových nákladů). V Mühlbergu, Drážďanech a Magdeburgu se například vyrábějí lopatky pro větrné elektrárny. Kromě toho se v blízkosti přístavu v Mühlbergu staví velké generátory. Tyto díly a celky jsou tak velké, že je nelze snadno přepravit do Hamburku běžnou kamionovou dopravou, protože by to znamenalo uzávěry silnic atd. Jedná se tedy o transporty, které jednoznačně patří na vodu a doprava na Labi je toho důkazem. Pokud bychom však měli konzistentně spolehlivé zaručené plavební hloubky, mohli bychom přepravovat ještě více zboží a přesunout jej ze silnic a železnice na vodní cesty, včetně větší přepravy kontejnerů.

A jak toho chcete dosáhnout?

Připravujeme nové ukazatele a směry v připravovaném celkovém konceptu Labe, který l bude brzy zveřejněn. Vypracovali jsme v poradním výboru složeném ze zástupců lodní dopravy a lodního průmyslu, environmentálních sdružení, státních a zemských orgánů úkoly a zadání pro celkovou koncepci rozvoje dopravy na labské vodní cestě. To vedlo ke kompromisu, který zohledňuje všechny obavy o ochranu přírody i správu vodního toku a kontrolu splavnosti pro lodní dopravu. Jednoduše řečeno, chceme stabilizovat hloubky pro plavbu několika trvalými opatřeními, například ekologicky přizpůsobenými příčnými hrázemi – (Buhnen).

Mluví se o kompromisu mezi ekonomickou efektivitou a ochranou přírody. Jak to vypadá v konkrétních podmínkách?

Kompromis vždy znamená, že každý musí trochu ustoupit. Zástupci podnikatelské komunity například zpočátku nebyli příliš spokojeni, že jejich požadavek na větší plavební hloubku vodní cesty nebyl naplněn. V úkolech koncepce budou také úseky, kde nebude zajištěna obousměrná plavba. Na Labi bude nařízena ohlašovací radiová povinnost , aby plavidla mohla komunikovat mezi sebou a úsekovým dispečinkem, zvláště na jednosměrně proplavovacích úsecích. Pracujeme také na digitálních systémech, aby bylo možné v reálném čase zobrazit skutečné (aktuální) podmínky na vodní cestě. Díky takovým inteligentním přístupům lze zlepšit podmínky lodní přepravy a zároveň snížit potřebné stavební práce.

Naši čeští sousedé zvolili jiný přístup a spoléhají na jezy. Proč?

Mají jinou situaci než my. Na české straně protéká Labe úzkými, velmi strmými údolími s mnohem větším spádem než u nás. V takové oblasti je technicky snazší stabilizovat plavební podmínky pomocí jezů a hrází – což však může mít ekologické nevýhody, protože například migrace ryb do třecích oblastí je obtížnější a může být zajištěna náhradními řešeními tzv rybími schůdky. V Německu teče Labe mnohem plošněji a s malým spádem, takže můžeme dostatečně stabilizovat podmínky v plavební dráze přizpůsobením stávajícího systému řízení proudění.

V České republice je plánováno nové vodní dílo v oblasti Děčína, těsně před německou hranicí. V Německu proti němu pravidelně protestují. Co si o tom myslíte?

Musíte se na to dívat v kontextu. V České republice mluvíme o celé řadě vodních děl a jezů, které už existují. V zásadě lze říci, že k této kaskádě bude přidána pouze jedna vodní stavba. To je zcela jiná situace než v Německu, kde na délce přes 580 km nejsou žádné vodní stavby – jezy , vyjma Geesthacht, který má však více ochranný charakter než zajišťující plavební podmínky. Kdybychom postavili hráz na Labi, například v oblasti Magdeburgu, znamenalo by to ekologickou změnu pro celou tuto oblast, ale ani toto nemůže být překážkou. My se díváme na činnost našich kolegů v Polsku na řece Odře a zjišťujeme, že správně provedené zásahy do řečiště vedou ke splnění podmínek ekologů, ale i zlepšení plavebních podmínek na vodní cestě . Odra je nyní splavná téměř celý rok na zaručený ponor 1,4 m a to za jakýchkoliv podmínek – tedy i za sucha. Systém hrází, jezů ,poldrů a dalších opatření toto umožňuje . Proč by to tedy nešlo na Labi?

Jak dlouho potrvá realizace celkového konceptu Labe a kolik to bude stát?

To není něco, co by se stalo v příštích pěti letech. Předpokládáme, že to bude trvat 20 až 30 let. Také kvůli nezbytným postupům schvalování územního projekce. A co se týče nákladů, konzervativní odhad byl 100 až 160 milionů Euro ( 2,5 – 4,0 mld. Kč pozn. překladatele) , podle dnešních cen. Ve srovnání se stavbou dálnic jsou tyto náklady srovnatelné a stavby budou mít příznivý vliv na životní prostředí.

Osobně se domnívám, že labská vodní cesta by neměla „pustnout“ , ale naopak rozvíjet se. Nemůžeme přeci říkat na jedné straně Německa ( západ), že lodní doprava je ekonomicky i ekologicky výhodná a na druhé straně Německa ( východ) tvrdit, že se s tím nedá nic dělat.

Děkuji za rozhovor.

Redakce stanice MDR ( 2025)

Co k tomu dodat? Němci sami cítí , že Labe nemohou nechat plavebně „vyschnout“, o to více by se naše politická a výkonná representace na Ministerstvu dopravy ČR měla snažit do těchto projektů vložit aktivně a podpořit je. Europoslanci by minimálně v Evropském parlamentu měli tuto myšlenku rozvíjet a podpořit dotační politiku pro vodní dopravu.

Dipl-Ing. Petr Žirovnický Prof.hc.