VÁŽENÍ KOLEGOVÉ A PŘÁTELÉ PLAVBY

Dovolte trochu rozjímání na dobu před 62 lety, kdy jsme jak začínající ucha v roce 1962 nastoupily na Náměstí Svobody v Děčíně do učení u ČSPLO. Jako seznamující „večírek“ před zařazením byl však nástup na chmel. Dnes by to asi mladí neschroustali, ale pro nás to bylo něco, kdy jsme poprvé poznali, kdo je kdo včetně vychovatelů. Pak jsme jako předešlé a další generace poznali život na internátě,výuku a zařazení na plavidla.Z těch dob si já a moji vrstevníci pamatují několik učitelů a vychovatelů,kteří nám dodnes utkvěli v paměti.Většina z nás ví a pamatuje, o kterých je řeč.Úmyslně  neuvádím jejich jména.Byli to osoby s přirozeným respektem a  dostatkem praxe, i když neměli dnešním pohledem dostatek pedagogického vzdělání.V současné době by byli určitě napadány pro nedodržování lidských práv a uplatňování neschváleného způsobu výuky.Škoda, určitě tyto osoby dnes schází a nikdo z nás nemůže tvrdit,že jsme se cítili nějakým způsobem omezováni.Naopak příchodem na plavidla už jako mladí kluci a pocit, že jsme na lodi nás dokázal díky starším opět posunout někam dál ve zvládnutí našeho řemesla. Tyhle zkušenosti jsme pak lehce na vojně pro náš prospěch dokázali využít. Troufám si tvrdit,že možná ještě na pár dalších měl náš podnik nejlepší způsob výuky.Uběhlo mnoho let a řada z nás se během života u firmy stala nedílnou součástí plaveckého kolektivu a jen se smutně dívá, jak tenhle závod s velkou tradicí skončil.Ani Hitler,ani znárodnění a další pokusy nepřivedli ČSPLO ke krachu. Naopak za naší doby došlo k velkému rozvoji,stavbě nových plavidel,stavby loděnice a celkovému rozvoji.Až zpackaná privatizace, nezájem státu a ekologičtí šílenci to dokázali.Jednou se nikdo z nich k tomu nebude hlásit.Je velkou ostudou,že začátky téhle společnosti,kterou začali budovat naši dědové a otcové je jejich odkaz  takhle pošlapán.Některé postoje a vyjadřování zástupců politických stran,ministerstev a zmíněných bojovníků za zelené Labe je smutným poznáním, jaké jsou jejich znalosti a pohled na vodní dopravu.Je zajímavé,že těmto pánům nestačí ani předkládané argumenty o plavbě na západě.Mám před sebou plavební ročenky s přehlednou statistikou Československých  přeprav na Labi.Aby mne nikdo nepodezříval tak úmyslně vybírám údaje z roku 1927, technologie přepravy byla většinou parníky a vlečné čluny.Překlad na tuzemské relaci byl někde i ruční.Přesto celková přeprava v byla celkem 2 954 536 tun.Jen doprava tuzemská činila 787 259 tun ostatní byl vývoz a dovoz.Tehdejší ČSPLO mělo kliku, nikdo neřešil škeble rybničné, bahenní úsady a naturu povodí Labe. A tak naopak jsem rád, když se potkávám s kamarády i s těmi, kteří třeba i odešli od plavby, ale nezapoměli. Vzpomínáme na doby s odstupem času i humorně, ale plavba zůstala naše. Protože nám začíná naskakovat na tachometru velké číslo, tak všechny zdravím a na ty, co už dojeli na konečnou vzpomínám. Končím trochu jinak a to slovy pana Wericha : blb zůstane blbem protože to slovo se čte ze předu i ze zadu stejně. Zdravím F.Hošna