Opuštěná brána České republiky do světa leží v přístavu Hamburk

Část hamburského přístavu je pod českou kontrolou už 93 let. Takto upravený ve Versailleské smlouvě po první světové válce měl být zajištěn přístup k moři. Nyní dochází ke změnám.

Holé keře ostružin zarůstají mostem k nábřeží Saalehafen na Veddel. Zchátralý objekt na severu hamburského ostrova Labe je uzavřen. Dřevěná prkna jsou shnilá, šedý nátěr se loupe a při odlivu přístavní pánev do značné míry vysychá. Už je to dávno, co zde zakotvila loď. "Co mohu říci? Češi jsou pryč,“ krčí rameny Magdalena Meierdirks, která už řadu let provozuje svůj snack bar „Zum Lütten Foffteiner“ za starými sklady na druhé straně přístavní pánve.

To bylo jiné. Přístavy Saale a Moldau hned vedle byly po desetiletí bránou do světa, nejprve pro Československo a poté i pro jeho právního nástupce, Českou republiku. Pro obyvatele Hamburku to byl prostě „český přístav“. Německo poskytlo volný přístup k člunům přivážejícím zboží do hamburského přístavu přes Vltavu a Labe. Němečtí představitelé nesměli do pronajatého prostoru vstoupit bez ohlášení.

Českým posádkám a dělníkům sloužila k zábavě klubová loď s kinem a hospodou s českým pivem. Tam byly opravny pro lodě a ubytování na souši - až do pádu železné opony. Sametová revoluce v roce 1989 znamenala nejen systémovou změnu v Československu, ale také předznamenala konec zlaté éry „Českého přístavu“ v Hamburku .

Poslední dvojjazyčné informační cedule na molu Saalehafen a opuštěná telefonní budka u bývalé administrativní budovy bývalé státní lodní společnosti CSPL, která již dávno zkrachovala, jsou posledními němými svědky dlouhé historie, která se táhne dodnes. , i když je využití přístavu důsledkem první světové války.

Versailleská smlouva stanovila, že Německá říše musí postoupit dva námořní vstupy do Československé republiky (ČSR), která vznikla z habsburské říše - jeden ve Štětíně, což je nyní Polsko, a druhý v Hamburku. Po deseti letech vyjednávání nakonec hanzovní město a vláda v Praze v roce 1929 uzavřely nájemní smlouvu na zhruba 28 000 metrů čtverečních nábřeží v přístavech Saale a Vltava. Později byl zakoupen malý poloostrov Peute dále na východ. Nájemní smlouva se uzavírá na 99 let, tedy do roku 2028.

Na plochách v přístavech Saale a Vltava mezitím speditéři zřídili skladovací plochy pro kontejnery. "Možnosti využití těchto přístavních oblastí jsou omezené, protože zde není přístup pro námořní plavidla," říká Jan Bukovský, mluvčí Ředitelství vodních cest ČR (RVC), které je za správu oblastí v Hamburku odpovědné. "Proto zde nakládání a vykládání člunů není v tuto chvíli příliš důležité."

Přesto zůstává Hamburk nejdůležitějším zámořským přístavem pro zahraniční obchod v České republice a na Slovensku, jak ví Vladimír Dobo, který se jako zástupce přístavu Hamburk v Praze stará o české a slovenské zákazníky. Jediný rozdíl je v tom, že dnes se přepravuje kontejnery – vždyť v rozsahu téměř půl milionu 20stopých standardních kontejnerů (TEU) ročně. Ale 95 procent z nich by se přepravilo po železnici a 5 procent kamiony – na vnitrozemskou lodní dopravu nezbylo nic.

Když stojíte na molu Saalehafen a podíváte se na sever, můžete vidět budoucnost: stavební jeřáby a konstrukční skořepiny dávají jasně najevo, jak Hafencity roste a už dávno přeskočilo Labe. "Oblasti na Dresdener a Hallesches Ufer podél Saalehafenu jsou součástí funkčního urbanistického plánování Grasbrooku ," říká Ullrich Kerz z hamburského přístavního úřadu. Po vypršení českého pronájmu je má společnost Hafencity Hamburg GmbH rozvíjet jako nové komerční lokality s napojením na přístav.

Hamburk a Praha už delší dobu jednají o tom, jak s plochami dál. Rozhovory byly znovu a znovu přerušovány. "V současné době probíhají jednání s městem Hamburk o plošné výměně," říká Bukovský z Ředitelství vodních cest v Praze.

Česká republika by ráda vrátila městu přístavy Saale a Vltava a místo toho si pronajala zhruba stejně velkou plochu v přístavním areálu pro námořní lodě. "České firmy o to mají velký zájem, což podporuje současná geopolitická situace," říká.

Lidé v Hamburku jsou tomu otevření. „Nabídka Svobodného a hanzovního města Hamburk poskytnout České republice po roce 2028 adekvátní náhradní prostory k pronájmu zůstává nezměněna,“ říká Kerz. Podle zpráv se jedná o oblasti v Kuhwerder Hafen mezi doky Blohm + Voss a výletním terminálem Steinwerder .

Cílem České republiky je získat nájem na co nejdelší dobu, říká Bukovský – a quid pro quo: „Na oplátku by oblast kolem Saalehafenu a Moldauhafenu byla volná pro projekty městského rozvoje.“ Jinak existuje i možnost prodloužení pronájmu Prostor – ale to asi nikdo nechce.