Vážení hosté, kolegové, kamarádi a přátelé plavby.

Scházíme se opět tradičně, tentokrát již po 60 - ti letech od nástupu k ČSPLO.

Dovolte mi přivítat vzácné hosty a to našeho bývalého vychovatele pana Jiřího Klofáče a učitele pana Ferdu Eliáše. Přináším též pozdrav od naší vychovatelky Marušky Hanžlové, která se z vážných rodinných důvodů nemůže dostavit. Mimo jiné též šéfa ŘVC ing. Luboše Fojtů. Jsem rád, když tu vidím i bývalé kolegy, kteří třebaže odešli k jinému oboru, ale pamatují, že byli absolventy učiliště a na plavbu nezapomněli. Naprostá většina pak s úspěchem zvládla nová zaměstnání popřípadě další studia. Rád bych s vámi vzpomněl na ty, kteří nás tomuto řemeslu vyučili od vychovatelů, učitelů, mistrů a členů lodních posádek, kteří již nejsou mezi námi. Nemohu je všechny jmenovat, ale jedno jméno nás trvale provází celý život. Patří člověku, který měl respekt a znalosti, který vše řešil svým způsobem pan Stanislav Kopřiva. Dneska by byl minimálně vláčen školskými institucemi, nebo ochránci lidských práv. Možná, že by dnešní mladá generace potřebovala pánu Kopřivů značný počet. Pro ty co nevědí, jak je připravován-nepřipravován dorost pro plavbu tak stačí, když známky pro přijetí k výuce jsou běžně i čtyřky. Vzpomínáte, za nás známky podmínka průměr 1,5. Z našeho ročníku vyrostlo spoustu špičkových kapitánů a strojníků, kteří ještě donedávna vykonávali služby pro cizí rejdaře na západě. Zánik naší společnosti začal zpackanou privatizací a novými majiteli, kteří ji dotáhli až ke krachu. V té době již začala slibná éra ekologických sdružení a stát rezignoval na prosazení vodní dopravy jako důležité dopravní tepny. Naopak za doby kdy, byla ve vládě strana zelených došlo k likvidaci projektu druhého jezu a plavba byla prezentována jako škůdce přírody. Je smutné, že když jsem pracoval v Hamburku tak stát Hamburg dělal víc pro naši plavbu a zastoupení víc než určená ministerstva České republiky. Zástupci Německých úřadů a firmy nevěřili do poslední chvíle, že náš podnik padne. V současné době kdo se alespoň snaží o obnovu Labské vodní cesty je ŘVC. Dnešní majitel torza je Německá společnost „RHENUS“ která má více zájem o kvalifikované posádky než o pár zbylých plavidel. V tomto roce je to 60 let co jsme jako ucha nastoupili k ČSPLO a zažili její slávu, nové lodě zázemí a rozvoj, ale také jeho konec. Specifika to hoto řemesla byla vždycky založená na vzájemných vztazích a spolupráci. Vzpomeňme tedy těch, kteří už nejsou mezi námi a se kterými jsme trávili chvíle krušné i veselé. Ještě jednou dík všem, kteří našli cestu a přišli posedět a zavzpomínat. Pěkný den všem..